Hitem léta možná bude HELIOVÉ PIVO !!

Chcete přitáhnout pozornost a nové návštěvníky do vašeho minipivovaru ? Chcete rozšířit nabídku o nový druh piva, který nenabízí žádný pivovar v dalekém okolí ? Chcete šokovat vaše hosty a zajistit, že na návštěvu vašeho podniku nikdy nezapomenou ? Zapomeňte na ovocné příchutě a příběhy o historicky věrných recepturách, kterým už nikdo nevěří. Zbořte všechny zábrany českých sládků, kteří ctí tradice, ale nedokážou opravdu překvapit ! Nabídněte HELIOVÉ PIVO !!

Proč heliové pivo ?

Kupte si balónek naplněný heliem a nadechněte se tohoto plynu . Pak zkuste něco říci …

Anebo se podívejte toto video (a nezapomeňte si pustit zvuk) :

Nechte pracovat vaši představivost a uvidíte pivovarskou restauraci, v níž vaši hosté doslova pláčou smíchy, poté co si objednali Vaše heliové pivo. Tedy pivo sycené nikoli oxidem uhličitým, ale héliem.

Jak se (asi) vyrábí heliové pivo ?

Není v tom žádná velká věda. Prostě vyrobíte jakékoli pivo klasickým postupem a přidáte do něj helium.

Co k tomu budete (asi) potřebovat ?

1. Tlakový nerezový tank pro skladování a přípravu hotového piva – tzv. přetlačný tank. Ideální je, když je vybavený armaturou pro připojení syticí svíčky.

2. Syticí svíčku s kamenem ze sintrované nerezové oceli ACOS-02 s co možná nejmenší zrnitosti pro pomalé rozpouštění plynu do hotového nápoje.

3. Pokud není tank vybavený armaturou pro připojení syticí svíčky, pak je možné použít tzv. difuzor JOX-02 – musíte ovšem technicky vyřešit prostup hadičky tlakovým tankem

4. Speciální aparaturu dávkování plynu , tzv. OxyMan nebo OxyBoy MTOM-01. Tato není nutná, budete-li dávkovat plyn manuálně.

5. Tlakovou láhev s heliem – lze zakoupit u prodejců technických plynů + zapůjčený redukční ventil na hélium.

6. Několik hadiček.

I. Schéma sycení nápoje v tlakovém tanku – tank bez armatury pro připojení syticí svíčky

II. Schéma sycení nápoje v tlakovém tanku – tank s armaturou pro připojení syticí svíčky

Náš tip pro ty, kteří nevlastní vhodné pivní tanky :

Nemáte-li možnost instalovat syticí svíčku do tlakového tanku, je možné nechat cirkulovat pivo pomocí čerpadla z tanku do tanku (nejlépe toho stejného), přičemž na trubku instalujete potrubní provedení syticí svíčky ACOS-01.  Nelze ale použít stejnou syticí svíčku, jako se používá pro okysličování mladiny za varnou: Tato svíčka mívá příliš velkou velikost zrna a bude produkovat velké bubliny helia, které se do nápoje budou vázat velmi neochotně.

Potrubní syticí svíčky ACOS-01 s vhodným kamenem pro tento účel dodáme na vyžádání.

Více informací : Vše o sycení piva v tancích …

Není to nebezpečné ?

Helium nehoří a nevybuchuje. Právě proto se používá pro plnění balonků (i velkých balónů) namísto levnějšího, ale výbušného vodíku. Z tohoto pohledu se jedná o bezpečný inertní plyn.

Není to nezdravé ?

Helium je velmi lehký plyn, zdraví škodlivý není, v nemocnicích se dává i jako náhrada do dých.přístrojů místo kyslíku, aby plíce nebyly tolik zatížené. Potápěči jeho směs s kyslíkem dýchají v určité větší hloubce, kde se samotný kyslík pro ně stává „jedovatým“.

Je to vůbec možné ?

Máme-li být upřímní, to opravdu nevíme 🙂 My jste takové pivo zatím vyrobit nezkoušeli. Ale na videu od „BierProbierer“ na této stránce je vidět, že to možná funguje. Obecně platí, že necháme-li pod tlakem při nízké teplotě probublávat dlouhodobě  nápojem nějaký plyn (CO2, N2, O2 ..), a jsou-li tyto bublinky opravdu velmi malé, pak dojde z důvodu atomových vazeb mezi bublinkami  a nápojem k dočasnému nasycení nápoje tímto plynem. Tento plyn poté vyprchává z nápoje s různou rychlostí po nalití nápoje do sklenice, jelikož v něm dojde dojde k poklesu tlaku.

Jestliže toto platí také pro helium (a není důvod tomu nevěřit), pak výrobní postup bude právě ten, jaký je výše popsán (nemáte-li k přímo dispozici zázračné pivovarské kvasnice, produkující místo oxidu uhličitého helium) … Záruku za to ovšem nedáváme, jak je vidět, je video natočené 1. dubna 🙂 a to leccos napovídá. Na internetu je na toto téma k nalezení řada diskuzí s různými názory, ale žádný seriózní popis reálně uskutečněného pokusu.  Je to tedy na Vás. Když už se Vám pokus o heliové pivo nepodaří, využijete nakoupené komponenty k dodatečnému sycení druhů piva, které mají krátký výrobní cyklus a doba ležení není dostatečná pro dokonalé nasycení prostou činností zbylých kvasinek – což platí zejména pro ejly a jiná svrchně kvašená piva s dobou ležení kratší než 3 týdny. Tento výrobní postup je běžný v zemích, kde jsou svrchně kvašená piva s krátkým výrobním cyklem považována za domácí nápoj – Norsko, Švédsko, Finsko, Velká Británie, Irsko atd.

Berte to jako náš příspěvek k aprílu a námět, kudy jít a zkoumat. I sám velký  Jára Cimrman musel občas přiznat, že vstoupil do slepé uličky … ale kdyby to alespoň nezkusil, nikdy by nic nevynalezl. A že toho za svůj život vynalezl !

Jsme velmi zvědaví na první heliové pivo v Česku a ohlasy na něj. Dejte nám o něm vědět a napíšeme o vašich pokusech článek. Zajímají nás i neúspěšné pokusy.